Po pěti týdnech neúspěchu se nám konečně zadařilo. Kontaktovali jsme jednoho chlapíka z Aucklandu ohledně auta, odpověděl a jednání bylo na mnohem lepší úrovni než s jakou jsme se zatím setkali. Jeden večer jsme tak vyrazili se na auto podívat. Přijeli jsme na jeho adresu a překvapilo nás množství dodávek, které na tu svou malinkou zahradu dokázal narvat. Po chvíli z něj vylezlo, že vlastní půjčovnu a těch aut má kolem stovky! A teď všechny prodává! Takže máme z čeho vybírat a auto nám předá nachystané na další cestování. Interiér sice nic moc, ale všechno papírování v pořádku, historie auta a oprav taky, takže jsme se rozhodli, že od něj teda jedno koupíme. Už jsme byli dost zoufalí po všem tom neúspěchu, že nám vlastně ani tak moc nevadila vysoká cena.
S chlapíkem jsme se sešli po víkendu po tom co auto prošlo servisem a dostalo “wof” - potvrzení, že je provozuschopné. Auto jsme si projeli a všechno se zdálo být v pohodě. Motor běžel hezky, žádný kouř z výfuku, proste ideální. Takže jsme se dohodli, že se sejdeme ve “VTNZ” - takový velký státní servis a úřad v jednom - kde všechno podepíšeme, přepíšeme auto na nás a zaplatíme za něj. I tam všechno proběhlo v pořádku a domů jsme odjížděli s autem! Konečně!
Původní interiér
Doma jsme kolem něj chodili a vymýšleli, co vylepšit, protože vnitřek byl tak trochu nepoužitelný. Žádný úložný prostor, náročné rozkládání postele, kuchyň tak malá, že vaření by byl dost opruz. Až to skončilo tak, že jsme všechno vymontovali a zůstalo nám prázdné auto. Teda jednu skříň jsme tam nechali. Zatím.
Teď už jen zbývalo vymyslet co dál. Vestavbu si uděláme sami, ale jak? Přes noc jsem ve SketchUp nakreslila model ve skutečné velikosti, který by mohl být funkční. Spočívala jsem materiál a ráno to ukázala Honzovi. Celý den jsme pak diskutovali kam dát kuchyň. Diskutovali jsme i další den když už jsme měli nakoupených materiál a mohlo se začít stavět. Nakonec jsme se dohodli, že kuchyně vepředu zas až tak blbý nápad není a začali jsme stavět.
Počáteční měření interiéru se ukázalo jako hodně nepřesné a tak jsme pořád něco upravovali a zkracovali. Vůbec to nedostávalo podobu kuchyně. Až když jsme to poprvé vložili do auta to začalo mít jakýsi nádech toho, že to možná zvládneme. Další dny jsme jenom řezali, vrtali a spojovali všechny části dohromady, až po čtyřech dnech vznikla funkční kuchyně a postel. Další den přibyly šuplíky pod postel a rozhodli jsme se vyndat tu poslední skříň, co nám v autě zbyla a předělat ji. Protože co jiného dělat se zbylým materiálem, že.
Po pěti dnech bylo i nalakováno, takže jsme vše nainstalovali dovnitř a hurá na výlet!
Vestavbou to ale neskončilo. Bylo potřeba dovnitř sehnat ještě takové ty domácí věci jako peřiny, polštáře, povlečení, hrnce, příbory a jiné kuchyňské serepetičky atd. Nejlevnější je tady K-mart, kde se dá sehnat všechno. Byli jsme tam. Strávili jsme tam celé dopoledne a nechali tam dalších skoro 400 dolarů. A pak ještě The Warehouse a Mitre10, kde jsme postupně utratili dalších 250$ za dodělávky. Ale stálo to za to a můžeme si konečně užívat krás Nového Zélandu!
Na celou vestavbu padlo:
1x auto (10000$)
4x 2400x1200x12mm plywood (55$/kus)
250x 12mm šroubky (9$/100ks)
100x 30mm šroubky (12$/100ks)
30x L-ko výztuha (2$/ks)
10x pantík (4$/ks)