Norsko - Bondhusvatnet a Folgefona
Práce v Norsku
K cestě za prací jsou postačí dvě věci. Sbalit se a vyrazit.
V ideálním případě mít práci domluvenou předem a znát alespoň základy nějakého cizího jazyku. Například v Norsku bohatě stačí angličtina, protože téměř všichni Norové umí anglicky perfektně.
Já s Honzou jsme se do Norska dostali díky mé sestře, která díky studiu Norštiny dostala kontakt na možnost práce na ovocné farmě. Tak jsme si řekli proč to taky nezkusit
a nepotkat se tam.
Rozhodla jsem se sepsat pár poznatků o hledání a práci samotné. Na ovocných farmách je potřeba zvážit, jestli je to pro mě vhodné, protože se jedná o docela dost fyzicky náročnou práci. :)
V Norsku jsou tři oblasti, kde se ve velkém pěstuje ovoce a jednou z nich je i Hardangerfjord, který nabízí dokonalé klima pro pěstování převážně třešní, švestek, hrušek a jablek. Sezóna sběru, kdy je potřeba nejvíce rukou začíná začátkem července a pokračuje téměř až do konce října, kdy se dosbírávají jablka.
Zařizování práce:
Složitý je první kontakt. Buď přes známé nebo o zdlouhavém hledání na internetu. Je to také trochu o odvaze ozvat se na různé emailové adresy i s vidinou toho, že většina vůbec neodepíše. Prvních pár dní až týdnů nemusí být úspěšné nic, ale pak se najde někdo, kdo si dá práci s odepsáním i když sám práci nenabízí. A tak se nám podařilo dostat ke kontaktu na společnost, kam farmáři z okolí vozí sesbírané ovoce. Místní ji nazývají "fortlaga". Odtud se nám pak ozval sám farmář, který potřeboval pracovníky.
Další variantou je workaway, ale tam je potřeba počítat s tím, že pracujete za stravu a bydlení a většinou si nic nevyděláte. Ale taky to může být cesta, jak hledat práci v okolí, když máte zajištěnou střechu nad hlavou.
Mám sehnáno, ale co dál?
Pro koho je práce ideální? A proč právě Norsko?
Práce na ovocné farmě je vhodná téměř pro kohokoliv, kdo chce pracovat venku a nevadí mu ani horší počasí. To se tady může často měnit z krásného slunečného dne na upršený studený den. Sezóna 2021 je ale zatím extrémně suchá a slunečná takže si není na co stěžovat.
Jelikož se jedná o práci probíhající v době letních prázdnin, tak se vyloženě sama nabízí studentům. A proč by taky ne, že? Pracuje se většinou za minimální norskou mzdu (129,5NOK - občas i něco málo víc), ale když se to vynásobí na české koruny, tak se to docela vyplatí i přes to, že je to dřina.
Cesta do Norska:
Dá se cestovat kombinací letadlo, vlak a místní doprava. Vyhledávat spojení se dá zde: Reisnorland.no, místní doprava na vy.no nebo jednoduše v aplikaci Skyss (něco jako je v Praze lítačka - dá se tam jízdenka rovnou zaplatit a platí podle zón od dvou hodin více. Jedna zóna vychází na 39NOK, dvě pak na 60.)
Další variantou je vlastní auto, které se v Norsku vzhledem k velkým vzdálenostem kamkoliv hodí na výlety po okolí. Doporučuji se zaregistrovat na stránkách AutoPASS.no, kde se Vám budou zobrazovat projetá mýta a lze je jednoduše platit kartou. Platí to i na trajekty, které se v oblastech fjordů hojně používají.
Co si před cestou uvědomit?
Čísla na cenovkách všeho jsou dost podobné jako u nás, ale na naše koruny je potřeba násobit 2,5x. Potraviny se tak naráz stávají dost drahými. Tím, že Norové mají všechno v jedné nejlepší kvalitě není se potřeba bát ani potravin označených jako "first price" - nejlevnější. I tak je lepší nakupovat ve větších obchodech (Coop, Extra,ve městech než v malém krámku ve vesničce.
Pro představu cen viz článek níže.
Nejlepší variantou je tak si z ČR dovézt potravin co nejvíce.
Benzín a nafta tady také není nejlevnější. I když se cena kolem 16NOK/litr zdá pěkná, v našich korunách je to až 50Kč/litr.
Samotná práce:
Jak jsem psala v první části, je potřeba se připravit na to, že kýble nebo speciální brašny na ovoce, pojmou docela hodně a pronesou se. Sady jsou většinou ve svahu a moc rovné plochy v nich nenajdete. Například pro pěstování jablek jsou méně příkré, ale třešně a švestky se pěstují v docela šílených kopcích. Člověk s sebou navíc ještě většinou tahá speciální žebřík, aby bylo možné dosáhnout až vysoko do koruny stromku. Je to opravdu fyzicky náročná práce.
Také záleží na jakého farmáře natrefíte. Někteří umí být dost workoholici a mají pocit, že vy musíte být stejní, ale na druhou stranu jsou i tací co jsou milí a netlačí na vás.
Doba práce také může být různá. Mnohdy záleží i na tom, co se zrovna sbírá, protože když dozrají švestky, tak je dobré je posbírat co nejdříve, aby nepřezrály. U jablek je to trochu lepší. V našem případě jsem pracovali os osmi od rána až do večera do šesti, sedmi podle potřeby sběru. Občas narazíte i na práce v okolí sadu i v něm v podobě zastřihování stromů, přípravy pole pro vysazování nových stromků,...
V Norsku platí poměrně přísné podmínky práce a placení daní. Informací ohledně fungování daňového systému je hodně a rozepíšu se o něm v článku níže.
Co s volným časem?
Toho rozhodně moc není, protože se pracuje i o sobotách. V extrémních případech i v neděli, protože, podle slov farmářů, ovoce nečeká. Ale když se nějakým způsobem skončí dřív, tak se vyplatí i vyběhnout někam na kopec za domem (krátkou procházku s převýšením 1000m tady najdete všude :D).
Tipy na výlety:
Ceny potravin: (léto 2021)
Chléb 10-40NOK podle typu - když si požádáte o mražený tak jsou i ty lepší za cenu kolem 15NOK.
Máslo 25-45NOK - nejlevnější jsou másla typu Rama a Flora, klasické tvrdé máslo je dražší.
Sýry a šunka 30-250NOK - asi nejdražší položka, kterou si na jídelníček lze přidat. Ale když už, tak se rozhodně vyplatí ochutnat Brunost (Gudbrandslost) - hnědý karamelizovaný sýr za cca 40-70NOK.
Mléko 1l a jogurt cca 20NOK - klasické polotučné (helmelk) Jogurty a tvaroh Norové moc neznají.
Marmelády od 20NOK - nejlepší velká kilovka v kyblíčku z různých druhů ovoce. (Firstprice
Vejce od 10NOK - balení po šesti kolem těch deseti a balení po dvanácti začíná v akci na 20NOK, ale většinou bývají kolem 40NOK.
Jinak trvanlivé potraviny jako jsou těstoviny, rýže a konzervované omáčky a zelenina jsou cenově podobné jako u nás.
Norský daňový systém:
Základem všeho je mít takzvané D-number. Identifikační číslo zahraničního pracovníka.
Pokud plánuješ práci v Norsku na méně než tři měsíce, tak bohatě stačí. V případě dlouhodobějšího pobytu je pak nutné si zařídit daňovou kartu na policii, ale většinou s tím dokáže pomoct zaměstnavatel.
D-number získáme na Tax Office - Skatteetaten. Objednání termínu vyřízení zajišťuje zaměstnavatel. Stejně jako vyplnění papírů a podkladů k vyřízení. Při návštěvě tak potřebujete jen pas nebo občanku.
Od začátku roku 2021 je daňový systém Norska pozměněný.
Původní taxa 25% byla pozměněná na 34%. V této dani je zahrnuté sociální a zdravotní pojištění.
Neznamená to ale, že vás oberou na daních o 34% zisku. Většinou to za měsíc nebo dva práce bývá kolem 11-17%. To znamená, že těch X% vám Norsko vrátí, ale až další rok v zaúčtovacím období (březen/duben)
Příklad:
Vydělal jsem 10 000 NOK -> zaměstnavatel za mě zaplatil 34% daň -> dostanu tak na svůj účet plat
10 000 - 3400 = 6 600 NOK.
Reálnou taxu si můžete podle tabulky na skatteetaten.no jednoduše vypočítat. V tomto případě dělá reálná taxa nějakých 1 370 NOK, takže mi daňový systém dluží 3 400 - 1 370 = 2 030 NOK, které mi má vrátit v celoročním vyúčtování. -> je ale třeba počítat s tím, že peníze mi nazpět přijdou až po celoročním zaúčtování a je dobré si dát třeba připomínku, abych si ověřil, jestli mi opravdu přišly. Vše se dá dohledat na účtu na skatteetaten.no.
Pracovní doba je jako základ udaná na 40 hodin týdně a vše co je přes, je počítáno jako přesčas s 40% přirážkou k hodinové mzdě. Stejně tak mzda za čas odpracovaný nad 9 hodin denně.